Ne nadarmo se říká, že Země je naší maminkou. Je to ona, díky které můžeme žít své životy v našich tělech. Je to ona, která je vyživuje a dává jim domov. Je to ona, díky které můžeme žít Teď a Tady. Dnes je Den Země, den, kdy můžeme poděkovat a hrát si.
Máma má maso. Ema má mámu. Čtvrťáci melou mouku.
Tak první dvě věty na Waldorfské škole opravdu nepotkáte, zato ta třetí je přesná a zaznívá aktuálně na našich chodbách. Hlavně od uklízeček ... Protože naše děti v rámci dalšího průběhu epochy Ze zrna chléb melou.
Naši čtvrťáci mají konečně "třídní zvířátko". Štěstí převeliké, jako vždy na začátku :D Jsou to dvě samičky osmáka degu, Křupinka a Lupinka. Jsou teď dennodenní součástí třídy, děti je pozorují a učí se o ně starat. Pokud vše půjde dobře, tak je budou mít až do 9.třídy. A proč právě teď, ve 4. třídě? Má to svůj význam.
Ročníkové práce jsou na Waldorfské základní škole dalším milníkem v životě školáka a patří do 8.třídy. Už dvakrát jsem měla možnost se osobně podívat na jejich presentace a je to pokaždé velký zážitek. O čem to mluvím?
V sobotu 2.12. proběhl i v naší Waldorfské ZŠ Pardubice tradiční Adventní jarmark.
Na klasické škole bych jako matka mohla mít ruce založené v klíně a jen bych sklízela to, co učitelé s dětmi vydřeli. Na Waldorfské škole je to jinak. Jako rodič waldorfinky jsem už mnohokrát musela přiložit ruce k dílu a ukazuje se, že je to nekonečná šňůra příležitostí k tomu, jak být aktivní.
Ve třetí třídě WŠ procházejí děti epochou Stavba domu. V ní jde o to poznat, co je to DOMOV a uvědomit si, že může mít různé podoby.
Listopad nese poselství Sv. Martina. Je to poselství o soucitu, vzájemnosti a úctě jeden k druhému.
Děti na waldorfských školách mají ruční práce, kde se věnují tkaní, pletení nebo háčkování. "Ručky" patří do běžného rozvrhu a navíc si s nimi vyplňují každou volnou chvilku. Ve 4.třídě je to VYŠÍVÁNÍ.
Právě nastává Michaelské období, druhá polovina září, často ještě teplé a prozářené paprsky babího léta. Michaelské období je časem kolem rovnodennosti a svátků svatého Václava a Michaela.
Září už nám mává a nedá se zabránit myšlenkám na začátek školního roku. Pro většinu z rodičů to znamená kontrolu všeho potřebného, od bačkůrek, aktovky a svačináčku, až po tenisky s bílou podrážkou ve správné velikosti...
Je tu SRPEN, léto se přehouplo do své poslední fáze a děti mají před sebou ještě měsíc volna. Příroda postupně vydává všechny své plody a my si užíváme její hojnosti.
Waldorfské školy typicky vedou děti k tomu, aby se rozvíjely nejenom mentálně, ale i manuálně a sociálně. O WŠ se dokonce říká, že je "školou pro hlavu, ruce, srdce". A ruční práce jsou způsobem, jak se vrátit do těla, soustředit se na přítomnou chvíli a nechat ruce dělat opakující se pohyby. Má to své kouzlo...možná ho znáte. Naše děti už také. ...
Každý, kdo se zajímá o waldorfskou pedagogiku už tohle slovo slyšel. Anthroposofie. Co si za ním vlastně představit? Kde se s anthroposofií můžeme setkat? Patří do skutečného světa, nebo je to nějaký náboženský kult? Pojďme se na to podívat...
Třetí třída na waldorfské škole má jedno důležité téma. Jsou jím řemesla. Děti se v rámci této epochy seznamují s tím, co vše dokáží lidé vytvářet rukama. Jak to dělali dřív ještě bez elektřiny a dalších vychytávek (ve starodávnu, řekla by moje cácorka :D) a jak řemeslo vypadá dnes.
Vyprávění? O čem je řeč, proč patří do školního dne a co je za tím jsem psala TADY.
Vyprávěcí část vyučování je nedílnou součástí školního dne waldorfských žáků. Děti se sesednou do kruhu a tiše naslouchají vyprávění paní učitelky. "Vyprávění" je totiž další waldorfská specialita, která má svůj hluboký smysl.
Matematika je druhým hlavním předmětem pro malé školáčky a stejně je tomu i na waldorfské škole.
Domácí úkoly jsou poslední dobou velké téma. Píší se o nich články a vedou se o nich různé diskuse. Řeší se jak otázka základní oprávněnosti školy a učitele k tomu, dávat dětem domácí úkoly. Tak i jejich forma a časová náročnost. Zvažuje se pohled rodiče, školy i zákona, a také dopady na samotné dítě.